|
Vlček
vypsal prémie, gól Vyše-hradu ale nakonec dával sám
V zimní pauze, ještě v době, kdy hrál Vyšehrad ČFL, odešel stoper Jan
Vlček do Roudnice nad Labem hrát přebor. Kdo by si byl tehdy
pomyslel, že už v září se představí na Vyšehradě v divizním zápase a
svému bývalému týmu se navíc pomstí i s úroky. Jeho vyrovnávací gól
na 1:1 znamenal remízu a pro Slavoj první domácí ztrátu.
FK Slavoj Vyšehrad - SK Roudnice
1:1 (1:0)
„Jsem rád, že jsem dal gól právě tady na
Vyšehradě. V zimě jsem totiž odsud odešel, protože jsem nehrál, s
trenérem Formánkem jsme si ne úplně rozuměli. Ale tak už to ve
fotbale chodí. Motivaci jsem měl tedy opravdu velkou a snažil jsem
se předem namotivovat i spoluhráče. Něco jsem slíbil do placu,
nějaké to pití, pokud bychom vyhráli. Tak teď z toho půjdu koupit
asi jen polovinu. Splnilo se mi jen jedno z obou přání: dal jsem
gól, ale nevyhráli jsme,“ vyznal se po boji třicetiletý Vlček.
V úvodním poločase hrála Roudnice velmi kvalitní fotbal, a to i
směrem dopředu. Již v 8. min. exslávista Pohořelý zkoušel pohotovým
volejem překvapit gólmana Slavoje Víška, nic z toho nebylo. Stejně
jako vzápětí na druhé straně, kdy už téměř vyšehradský bek Budějský
mohl zvedat ruce nad hlavu, najednou mu však skočil nešikovně do
střely spoluhráč Bošanský, a tak zůstalo skóre 0:0. K jeho první
změně došlo pět minut před poločasem, pravý záložník domácích Frohna
odcentroval na přední tyč a Horkavým tísněný záložník Roudnice
Vobořil hlavičkoval do vlastní sítě: 1:0. „Děkujeme,“ pronesl
vzápětí do mikrofonu hlasatel na vyšehradském stadionu.
Bývalý hráč střížkovské Bohemky Vobořil však svého vlastence
„vyretušoval“ hned v nástupu do druhé půle. Pohotově vhodil dlouhý
aut do vápna domácích, kde už na něj číhal právě Vlček a srovnal na
1:1. „Roudnice dala gól po nacvičeném signálu, o kterém jsme věděli,
že to hrají na dlouhý aut. Takže jsme se na to předem připravovali,
ale nebylo to nic platné, stejně jsme z téhle situace inkasovali
vyrovnávací branku. To je obrovská chyba,“ zlobil se trenér domácích
Jiří Formánek. Jeho znalost hry soupeře a taktická příprava byly v
tu chvíli na nic, když je sami hráči nedokázali dodržet. Vlčkův gól
byl jedinou střelou hostí do prostoru Víškovy branky za celý zápas,
kromě toho už jen pětkrát pálili mimo...
Pak už přišly jen zmařené šance Vyšehradu, nic víc. Přesně po hodině
hry a souboji dvou pětek, Hendrycha s Vlčkem, zachraňoval v poslední
chvilce na čáře roudnický gólman Lilko. Tři minuty nato Nosek z
trestného kopu minul a v 67. min. měl snad tisíciprocentní šanci
Bošanský. V 73. min. mohl ještě rozhodnout Horkavý, hlavičkoval však
vedle.
„Remíza odsud je pro nás určitě cenná, Vyšehrad má kvalitní tým a
navíc je zvyklý na svoji umělku. Je nekvalitní, stará, navíc hřiště
je zde malé. Pro nás tohle bylo trochu atypické, přesto jsme podali
bojovný a dobrý výkon a uhráli jsme spravedlivou remízu,“ řekl
po boji trenér Roudnice Václav Hrdlička, i když jeho slova o
zaslouženosti dělby bodů možná vyzněla trochu zvláštně. Jeho
svěřenci si totiž vybrali štěstí na několik zápasů dopředu.
„Po vyrovnávacím gólu jsme se už prakticky k ničemu nedostali,
nejvýš po vápno. Vyšehrad kopal standardky a byli jsme pod tlakem.
Je to zkušený tým a i když někteří hráči odsud po sestupu do divize
odešli, stále jsou tu vidět zkušenosti z ČFL,“ doplnil autor
branky hostí Vlček. „Chtěli jsme aktivně napadat, ale ne tak
docela se nám to dařilo. Rádi hrajeme ofenzivně, ale tady to bylo
hlavně o soubojích, a to nám moc nesedělo,“ přiznal trenér
Hrdlička.
Vyšehradu chyběl štítový záložník Čurda, který se zranil v týdnu na
tréninku. „Museli jsme trochu improvizovat v sestavě, protože
Čurda je jejím stmelujícím prvkem. Ale i bez něj jsme to měli
jednoznačně zvládnout,“ věděl Formánek. „Tahle remíza je pro
nás jednoznačnou ztrátou. My musíme doma porazit jakéhokoliv soupeře
z divize. Roudnice se u nás představila jako kompaktní a
konsolidovaný tým, bod si ale zasloužila jen za první půli. Potom
zcela odešla fyzicky, začala faulovat a nestačila. Bylo proto na
nás, abychom toho využili a dali ještě druhý gól. Šancí na to byla
spousta, ať už po standardkách, nebo ze hry. Je tedy pouze naše
vina, že se tak nestalo. Proti soupeři, který je hůř kondičně
připraven, bychom se měli umět prosadit. Nemohu hráčům vytknout
nasazení, jen finální zakončení akcí. Balony sice létaly, kam měly,
před brankou ale chyběl důraz.“
Roudnice rozhodně nepodala na Vyšehradě oslnivý výkon, přesto nemá
zrovna nízké ambice. „Chceme být nejhůř do pátého místa, pokud to
bude výš, jenom dobře. Máme dobrý tým. Navíc v Roudnici jsou
podmínky a zázemí ne pro divizi, ale pro ČFL. A na naše domácí
zápasy chodí druholigové návštěvy,“ připomněl Hrdlička.
|
Branky: |
40. vlastní Vobořil – 47. Vlček |
| ŽK: |
2:2 |
| ČK: |
--- |
|
Rozhodčí: |
Pešek – Kučka, Melničuk |
|
Diváků: |
316 |
| |
|
|
Roudnice: |
Lilko – Šmidrkal, Obrtlík, Vlček, Lukášek (82. Belák) –
Pohořelý – Brožík (70. P. Hruška), Vobořil, Medek – Kala (63.
Miřatský), Brandejs |
|
Vyšehrad: |
Víšek – Budějský, Hendrych, Šourek, Chlumský – Frohna,
Horkavý, Nosek (90. Rejka) – T. Dubský – Bošanský, Kavka (66. Kubík) |
Převzato 21. 9. 2010 z
fotbalnews.cz
|